Prokletá
1. 6. 2007
Tvář bílou smáčí kapky deště,
k čelu blíží se žhavé kleště.
V očích se jí zračí bolest a zášť,
krutý hlas směje se "Klidně si plač!"
Nikdo tě neslyší, všichni jsou slepí,
raději přehlédnou temné prokletí.
Ve dne si odpočiň, v noci saj krev,
nemrtvá, neživá, srdce jak led.
Bez kapky soucitu, bez lásky k lidem,
než slunce vysvitne, zabiješ s klidem.
Už žádné výčitky, bolest či strach,
srdce jak z kamene a v rakvi prach.
***
Tvář bílou smáčí jí krůpěje rosy,
Slunce již vychází, křičí bezmocí.
Ke kůlu poutaj ji okovy pevné,
oči své pokorně ke světlu zvedne.
Marně se snaží roztrhnout pouta,
železo ruce jí silněji poutá.
Zlatá zář svítání kůži jí pálí,
duše jí v těle už nemá dál stání.
Neživá, nemrtvá nemůže snít,
musí až do konce v Očistci bdít.
k čelu blíží se žhavé kleště.
V očích se jí zračí bolest a zášť,
krutý hlas směje se "Klidně si plač!"
Nikdo tě neslyší, všichni jsou slepí,
raději přehlédnou temné prokletí.
Ve dne si odpočiň, v noci saj krev,
nemrtvá, neživá, srdce jak led.
Bez kapky soucitu, bez lásky k lidem,
než slunce vysvitne, zabiješ s klidem.
Už žádné výčitky, bolest či strach,
srdce jak z kamene a v rakvi prach.
***
Tvář bílou smáčí jí krůpěje rosy,
Slunce již vychází, křičí bezmocí.
Ke kůlu poutaj ji okovy pevné,
oči své pokorně ke světlu zvedne.
Marně se snaží roztrhnout pouta,
železo ruce jí silněji poutá.
Zlatá zář svítání kůži jí pálí,
duše jí v těle už nemá dál stání.
Neživá, nemrtvá nemůže snít,
musí až do konce v Očistci bdít.
.............................
(Nika, 1. 6. 2007 20:29)